Měla jsem a mám odvahu jít stále svojí vlastní nevyšlapanou cestou a nezastavovat se...

Odvahu jít a měnit svůj život z nitra.

Odvahu dát na svoji intuici. Odvahu příjímat to co JE. Odvahu se otevřít a přijmout svoji zranitelnost. Odvahu vyléčit a zapustit svoje kořeny a roztáhnout křídla...

Odvahu zůstat sama se sebou.Odvahu zpomalit, když ostaní tlačí "běž ". Odvahu jít, když ostatní říkají "stůj", "nepřežiješ".

Uvidět souvislosti a říct dost tomu, co už nefunguje i za cenu ztrát.

Odvahu být k sobě maximálně upřímná a vytáhnou na světlo všechny své zranění, jít do hloubky, nebojovat ani neustupovat.

Odvahu vyměnit krádkodobé pocity extáze z toho či onoho za trvalou klidnou radost. Odvahu procházet "nepříjemnými" životními situacemi bez pocitu oběti, bez potřeby soudit a manipulovat.

Odvahu věřit, že vše co se mi v životě děje je pouze zkušenost a nejdůležitější je pouze to, jaký postoj k tomu zaujmu, protože vše vzájemně spolupracuje.

Odvahu jednat fér a upřímně i když se to moc "nenosí "...:)

Odvahu tančit životem a přestat hrát podle scénářů druhých. Odvahu být sama sebou, mít se ráda se vším co ke mě patří a žít z Podstaty sebe, tak jak právě nejlépe umím...a odvahu přijmou za svoji cestu zodpovědnost.

Monika Doreán

.